Dobrir lo menú principal

L’slavisk es una lenga construcha per Libor Sztemon[1][2]. Fa partida de las lengas eslavas del nòrd, ambe lo lydnevi, l’slavëni e lo seversk tanben fargats pel meteis glossopoèta. Se sap paucas causas sus aquela lenga, qu'a pas qu'una pagina sus la rantèla, e que son creator moriguèt jovent.

Somari

GrafiaModificar

L’slavisk s'escriu ambe l'alfabet latin emai Ä, Č, Ð, É, Ǧ, Ó, Š e Ž.

PronónciaModificar

letra fonetica pronóncia
a a, aː a, a longa
ä ə a finala del parlar negre
b b b de buòu
c ʦ ch o j albigesa
č ʧ ch
d d d de dormir
đ ð th anglesa
e e, eː e, e longa
é ɛː è longa
f f f
g g g de grand
ǧ ʤ̯ tg de vilatge
h h h gascona
i i, iː i, i longa
j j i consona
k k c de can
l l l
m m m
n n n
o o, oː o barrada
ó ɔː ò longa
p p p
r r r
s s s
š ʃ sh gascona
t t t
u u, uː o, o longa
v v v provençala
y ɯ y (ы) russa
z z z
ž ʒ j catalana o francesa

GramaticaModificar

Coma lo bulgar e lo macedonian, l’slavisk a pas de declinason. Los cases se mercan mercé a de preposicions :

cas preposicion exemple
nominatiu - mož (òme)
genitiu i i mož (de l'òme)
datiu u u mož (a l'òme)
acusatiu as as mož (aquel òme)
vocatiu ó ó mož (òu l'òme !)
locatiu o o mož (a propaus de l'òme)
instrumental sä mož (amb l'òme)
ablatiu iz iz mož (de l'òme)

Lo plural se forma aital :

Lo plural en slavisk
singular plural occitan
mož može òme
géna genä femna
zame zamé tèrra, país
mesto mestó vila, ciutat

AdjectiusModificar

Adjectius
occitan positiu comparatiu superlatiu
bon, bona devryn devrin najdevrin
bons, bonas devryny devrine najdevrine
nòu, nòva névyn névin najnévin
nòus, nòvas névyny névine najnévine

Los adjectius son ligats al nom per la particula i. Ex. dane i daštyny (de jorns de pluèja).

ArticleModificar

Article definit Article indefinit
-
après una sibilanta
-
dava,t una vocala
as
ta
y
yn

AdvèrbisModificar

Advèrbis
occitan particula positiu comparatiu superlatiu
ben o devro devreno najdevreno
mens o mine mineno najmine *
nòvament o nevo neveno najneveno
nautament o više višeno najviše *

* irregular

Pronoms personalsModificar

Pronoms personals
cas 1a persona 2a persona 3a persona 4a persona 5a persona 6a persona
nominatiu je te me ve
genitiu mené tavé hója nuje vejé néja
datiu jag teg hóg meg veg nég
acusatiu jas tes hós mes ves nés
locatiu javo tevo havo mevo veho névo
instrumental samna sasta sasvó sasma sasva sasné
ablatiu izdaja izdate izdahó izdame izdave izdané

Pronoms possessius e reflexiusModificar

Pronoms possessius e reflexius
Tipe 1a persona 2a persona 3a persona 4a persona 5a persona 6a persona
nominatiu jyn tyn hyn myn vyn nyn
compausat i ja i te i hó i me i ve i né
reflexiu jasam tesam hósam mesam vesam nésam

NumeralsModificar

Numerals
nombre cardinal ordinal generic multiplicatiu
0 ništo ništyn ništäre ništykorte
1 gidan gidanyn gidanäre gidankorte
2 déva dévanyn déväre dévakorte
3 tera teranyn tanäre terakorte
4 štara štaranyn štanäre štarakorte
5 pinta pintanyn pintäre pintakorte
6 šasta šastanyn šastäre šastakorte
7 sédam sédamyn sadmäre sadmakorte
8 ósam ósamyn osmäre osmakorte
9 dévet dévetyn devtäre devtakorte
10 désat désatyn destäre destakorte
11 gidanasta gidanastyn gidanaste gidnakorte
12 dévanasta dévanastyn dévanaste dévakorte
13 teranasta teranastyn teranaste terakorte*
14 štaranasta štaranastyn štaranaste štarakorte*
15 pintanasta pintanastyn pintanaste pintakorte*
16 šastanasta šastanastyn šastanaste šastakorte*
17 sédamnasta sédamnastyn sédamnaste sédamkorte
18 ósamnasta ósamnastyn ósamnaste ósamkorte
19 dévetnasta dévetnastyn dévetnaste dévetkorte
20 dévadesta dévadestyn dévadeste dévadestykorte
30 teradesta teradestyn teradeste teradestykorte
40 štaradesta štaradestyn štaradeste štaradestykorte
50 pintadesta pintadestyn pintadeste pintadestykorte
60 šastadesta šastadestyn šastadeste šastadestykorte
70 sédamdesta sédamdestyn sédamdeste sédamdestykorte
80 ósamdesta ósamdestyn ósamdeste ósamdestykorte
90 dovedesta dovedestyn dovedeste dovedestykorte
90 dovedesta-sédam dovedesta-sédamyn dovedesta-sadmäre dovedesta-sadmakorte
100 (gidan)séta (gidan)setyn (gidna)stäre (gidne)štäkorte
200 devaséta dévasetyn devastäre deveštäkorte
300 teraséta terasetyn terastäre tereštäkorte
400 štaraséta štarasetyn štarastäre štareštäkorte
500 pintaséta pintasetyn pintastäre pinteštäkorte
600 šastaséta šastasetyn šastastäre šasteštäkorte
700 sédamséta sédamsetyn sadmastäre sadmeštäkorte
800 ósamséta ósamsetyn osmastäre osmeštäkorte
900 doveséta dovesetyn dovestäre doveštäkorte
1 000 (gidan) tésac (gidan) tésacyn (gidan) tésacäre (gidan) tésackorte
2 000 déva tésac déva tésacyn déva tésacäre déva tésackorte
1 000 000 melijón meljónyn meljónäre meljónykorte
1 000 000 000 melijord melijordyn meljordäre meljordykorte
1 000 000 000 000 belijón beljónyn beljónäre beljónykorte

* la descripcion de L. Sztemon es probablament falsa, que 3x pòt pas èsser identic a 13x

ConjugasonModificar

Lo vèrbe slavisk coneis 3 tempses – passat, present e futur (indicatiu). Lo condicional se forma mercé al prefixe bi- e al passat. Lo subjontiu o conjontiu se forma mercé a -i-. La negacion se merca amb lo prefixe ne-.

béty, èsser
persona passat present futur imperatiu subjontiu condicional
1a persona belem jem / em budem - jim / im bi-belem
2a persona beles tes / es budes budäs tis /is bi-beles
3a persona belest hest / est budest - hist / ist bi-belest
4a persona belesom mesom / esom budesom budäsmo misom / isom bi-belesom
5a persona beleste veste / este budeste budästo viste / iste bi-beleste
6a persona belent hent / ent budent - hint / int bi-belent
autres temps
infinitiu nom verbal gerondiu present gerondiu futur
béty bétije jésa beliv
nebéty, èsser pas
persona passat present futur imperatiu subjontiu condicional
1a persona nebelem nejem / nem nebudem - nejim / nim bi-nebelem
2a persona nebeles netes / nes nebudes nebudäs netis / nis bi-nebeles
3a persona nebelest nehest / nest nebudest - nehist / nist bi-nebelest
4a persona nebelesom nemesom / nesom nebudesom nebudäsmo nemisom / nisom bi-nebelesom
5a persona nebeleste neveste / neste nebudeste nebudästo neviste / niste bi-nebeleste
6a persona nebelent nehent / nent nebudent - nehint / nint bi-nebelent
autres temps
infinitiu nom verbal gerondiu present gerondiu futur
nebéty nebétije nejésa nebeliv
iméty, aver
persona passat present futur imperatiu subjontiu condicional
1a persona imalem imem budem iméty - imejim bi-imalem
2a persona imales imes budes iméty imelës imetis bi-imales
3a persona imalest imest budest iméty - imehist bi-imalest
4a persona imalesom imesom budesom iméty imeläsmo imenisom bi-imalesom
5a persona imaleste imeste budeste iméty imelästo imetiste bi-imaleste
6a persona imalent iment budent iméty - imehint bi-imalent
autres temps
infinitiu nom verbal gerondiu present gerondiu futur
iméty imétije imaja imaliv

neméty, aver pas, se conjuga aital : nemalem, nemales... nemem, nemes... budem neméty... nemeläs... nemejim, nemetis... bi-nemalem... neméty, nemétije, nemaja, nemaliv.

dalaty, far
persona passat present futur imperatiu subjontiu condicional
1a persona dalalem dalem budem dalaty - dalim bi-dalatem
2a persona dalales dales budes dalaty dalat dalis bi-dalates
3a persona dalal dalest budest dalaty - dalist bi-dalatest
4a persona dalalesom dalesom budesom dalaty dalatmo dalisom bi-dalatesom
5a persona dalaleste daleste budeste dalaty dalasto daliste bi-dalateste
6a persona dalalent dalent budent dalaty - dalint bi-dalatent
participes
passat passiu present passiu passat actiu present actiu
dalatyn dalavyn dalalsyn médalyn
autres temps
infinitiu nom verbal gerondiu present gerondiu futur
dalaty dalatije dalaja dalaliv

LexicModificar

Lo lexic slavisk es eslau. Donam lo chèc qu'es la lenga mairala de l'autor.

slavisk chèc occitan
danas dnes uèi
ošara včera ièr
zévatra zítra deman
(o) pastira pozítří deman passat
(sä) predóšara předevčírem delà ièr
Boh Bůh Dieu
próda pravda vertat
svetlan pondělí diluns
klenjan úterý dimarts
rastilan středa dimècres
soncan čtvrtek dijòus
gérsan pátek divendres
šóbatan sobota dissabte
kristan neděle dimenge
sedmica týden setmana
dan den jorn
ladavec leden genièr
bélavec únor febrièr
vesnec březen març
kvétec duben abrial
majec květen, máj mai
cerkvec červen junh
štarvec červenec julhet
parnec srpen agost
daštec září setembre
rézijec říjen octobre
snégec listopad novembre
prihedec prosinec decembre
vréma čas temps
mésec měsíc mes
hóda rok an, annada
zéveta život vida
samarta smrt mòrt
lóska láska amor
stehóda století sègle
józaht jazyk lenga
mesto město vila, ciutat
dóm dům ostal
nóme jméno nom
flóske láhev botelha
kréž kříž crotz
ulica ulice carrièra
šjerna hvězda estela
vesna jaro prima
leto léto estiu
jasna podzim davalada
zéma zima ivèrn
cena cena prètz
nord sever nòrd
sord jih sud
hóst východ èst
vest západ oèst
césta cesta camin
reka řeka riu

ExempleModificar

Lo paire nòstre en slavisk :

O Fódar myn,
Kojyn o nóvesa es,
Asvétist as nóme Tyn.
Đrihist as królestvo Tyn.
Ist as vóla Tyn some o nóve, tako ej o zame.
As bróde myn keždanyn dévat meg danas.
E adlótat meg as šolde, some ej me adlótalesom u šoldäre myn.
E nevävédat mes o fristelsä, vala izbavat mes ad Zólyn.
Névad as królestvo ej as makta ej as slóva o vékä hest.
Amén.

ReferénciasModificar

  1. Libor Sztemon moriguèt en 2002. Son sit web foguèt mantengut qualque temps (entrò 2008). Aquel article es una adaptacion en occitan de sa descripcion del slavisk, facha en anglés.
  2. Joan Francés Blanc, Las lengas de Libor Sztemon 2: Sorgas - Jazyky Libora Sztemone 2: Prámeny - Libor Sztemon's Conlangs 2: Sources, Edicions Talvera, 2009, ISBN 979-10-90696-00-6, En linha (tanben sus Archive.org).