Slavisk

L’slavisk es una lenga construcha per Libor Sztemon. Fa partida de las lengas eslavas del nòrd, ambe lo lydnevi, l’slavëni e lo seversk tanben fargats pel meteis glossopoèta. Se sap paucas causas sus aquela lenga, qu'a pas qu'una pagina sus la rantèla, e que son creator moriguèt jovent.

Grafia

L’slavisk s'escriu ambe l'alfabet latin emai Ä, Č, Ð, É, Ǧ, Ó, Š e Ž.

Pronóncia

letra	fonetica	pronóncia
a	a, aː	a, a longa
ä	ə	a finala del parlar negre
b	b	b de buòu
c	ʦ	ch o j albigesa
č	ʧ	ch
d	d	d de dormir
đ	ð	th anglesa
e	e, eː	e, e longa
é	ɛː	è longa
f	f	f
g	g	g de grand
ǧ	ʤ̯	tg de vilatge
h	h	h gascona
i	i, iː	i, i longa
j	j	i consona
k	k	c de can
l	l	l
m	m	m
n	n	n
o	o, oː	o barrada
ó	ɔː	ò longa
p	p	p
r	r	r
s	s	s
š	ʃ	sh gascona
t	t	t
u	u, uː	o, o longa
v	v	v provençala
y	ɯ	y (ы) russa
z	z	z
ž	ʒ	j catalana o francesa

Gramatica

Coma lo bulgar e lo macedonian, l’slavisk a pas de declinason. Los cases se mercan mercé a de preposicions :

cas	preposicion	exemple
nominatiu	-	mož (òme)
genitiu	i	i mož (de l'òme)
datiu	u	u mož (a l'òme)
acusatiu	as	as mož (aquel òme)
vocatiu	ó	ó mož (òu l'òme !)
locatiu	o	o mož (a propaus de l'òme)
instrumental	sä	sä mož (amb l'òme)
ablatiu	iz	iz mož (de l'òme)

Lo plural se forma aital :

Lo plural en slavisk

singular	plural	occitan
mož	može	òme
géna	genä	femna
zame	zamé	tèrra, país
mesto	mestó	vila, ciutat

Adjectius

Adjectius

occitan	positiu	comparatiu	superlatiu
bon, bona	devryn	devrin	najdevrin
bons, bonas	devryny	devrine	najdevrine
nòu, nòva	névyn	névin	najnévin
nòus, nòvas	névyny	névine	najnévine

Los adjectius son ligats al nom per la particula i. Ex. dane i daštyny (de jorns de pluèja).

Article

Article definit		Article indefinit
-	après una sibilanta	-	dava,t una vocala
as	ta	y	yn

Advèrbis

Advèrbis

occitan	particula	positiu	comparatiu	superlatiu
ben	o	devro	devreno	najdevreno
mens	o	mine	mineno	najmine *
nòvament	o	nevo	neveno	najneveno
nautament	o	više	višeno	najviše *

* irregular

Pronoms personals

Pronoms personals

cas	1a persona	2a persona	3a persona	4a persona	5a persona	6a persona
nominatiu	je	te	hó	me	ve	né
genitiu	mené	tavé	hója	nuje	vejé	néja
datiu	jag	teg	hóg	meg	veg	nég
acusatiu	jas	tes	hós	mes	ves	nés
locatiu	javo	tevo	havo	mevo	veho	névo
instrumental	samna	sasta	sasvó	sasma	sasva	sasné
ablatiu	izdaja	izdate	izdahó	izdame	izdave	izdané

Pronoms possessius e reflexius

Pronoms possessius e reflexius

Tipe	1a persona	2a persona	3a persona	4a persona	5a persona	6a persona
nominatiu	jyn	tyn	hyn	myn	vyn	nyn
compausat	i ja	i te	i hó	i me	i ve	i né
reflexiu	jasam	tesam	hósam	mesam	vesam	nésam

Numerals

Numerals

nombre	cardinal	ordinal	generic	multiplicatiu
0	ništo	ništyn	ništäre	ništykorte
1	gidan	gidanyn	gidanäre	gidankorte
2	déva	dévanyn	déväre	dévakorte
3	tera	teranyn	tanäre	terakorte
4	štara	štaranyn	štanäre	štarakorte
5	pinta	pintanyn	pintäre	pintakorte
6	šasta	šastanyn	šastäre	šastakorte
7	sédam	sédamyn	sadmäre	sadmakorte
8	ósam	ósamyn	osmäre	osmakorte
9	dévet	dévetyn	devtäre	devtakorte
10	désat	désatyn	destäre	destakorte
11	gidanasta	gidanastyn	gidanaste	gidnakorte
12	dévanasta	dévanastyn	dévanaste	dévakorte
13	teranasta	teranastyn	teranaste	terakorte*
14	štaranasta	štaranastyn	štaranaste	štarakorte*
15	pintanasta	pintanastyn	pintanaste	pintakorte*
16	šastanasta	šastanastyn	šastanaste	šastakorte*
17	sédamnasta	sédamnastyn	sédamnaste	sédamkorte
18	ósamnasta	ósamnastyn	ósamnaste	ósamkorte
19	dévetnasta	dévetnastyn	dévetnaste	dévetkorte
20	dévadesta	dévadestyn	dévadeste	dévadestykorte
30	teradesta	teradestyn	teradeste	teradestykorte
40	štaradesta	štaradestyn	štaradeste	štaradestykorte
50	pintadesta	pintadestyn	pintadeste	pintadestykorte
60	šastadesta	šastadestyn	šastadeste	šastadestykorte
70	sédamdesta	sédamdestyn	sédamdeste	sédamdestykorte
80	ósamdesta	ósamdestyn	ósamdeste	ósamdestykorte
90	dovedesta	dovedestyn	dovedeste	dovedestykorte
90	dovedesta-sédam	dovedesta-sédamyn	dovedesta-sadmäre	dovedesta-sadmakorte
100	(gidan)séta	(gidan)setyn	(gidna)stäre	(gidne)štäkorte
200	devaséta	dévasetyn	devastäre	deveštäkorte
300	teraséta	terasetyn	terastäre	tereštäkorte
400	štaraséta	štarasetyn	štarastäre	štareštäkorte
500	pintaséta	pintasetyn	pintastäre	pinteštäkorte
600	šastaséta	šastasetyn	šastastäre	šasteštäkorte
700	sédamséta	sédamsetyn	sadmastäre	sadmeštäkorte
800	ósamséta	ósamsetyn	osmastäre	osmeštäkorte
900	doveséta	dovesetyn	dovestäre	doveštäkorte
1 000	(gidan) tésac	(gidan) tésacyn	(gidan) tésacäre	(gidan) tésackorte
2 000	déva tésac	déva tésacyn	déva tésacäre	déva tésackorte
1 000 000	melijón	meljónyn	meljónäre	meljónykorte
1 000 000 000	melijord	melijordyn	meljordäre	meljordykorte
1 000 000 000 000	belijón	beljónyn	beljónäre	beljónykorte

* la descripcion de L. Sztemon es probablament falsa, que 3x pòt pas èsser identic a 13x

Conjugason

Lo vèrbe slavisk coneis 3 tempses – passat, present e futur (indicatiu). Lo condicional se forma mercé al prefixe bi- e al passat. Lo subjontiu o conjontiu se forma mercé a -i-. La negacion se merca amb lo prefixe ne-.

béty, èsser

persona	passat	present	futur	imperatiu	subjontiu	condicional
1a persona	belem	jem / em	budem	-	jim / im	bi-belem
2a persona	beles	tes / es	budes	budäs	tis /is	bi-beles
3a persona	belest	hest / est	budest	-	hist / ist	bi-belest
4a persona	belesom	mesom / esom	budesom	budäsmo	misom / isom	bi-belesom
5a persona	beleste	veste / este	budeste	budästo	viste / iste	bi-beleste
6a persona	belent	hent / ent	budent	-	hint / int	bi-belent

autres temps

infinitiu	nom verbal	gerondiu present	gerondiu futur
béty	bétije	jésa	beliv

nebéty, èsser pas

persona	passat	present	futur	imperatiu	subjontiu	condicional
1a persona	nebelem	nejem / nem	nebudem	-	nejim / nim	bi-nebelem
2a persona	nebeles	netes / nes	nebudes	nebudäs	netis / nis	bi-nebeles
3a persona	nebelest	nehest / nest	nebudest	-	nehist / nist	bi-nebelest
4a persona	nebelesom	nemesom / nesom	nebudesom	nebudäsmo	nemisom / nisom	bi-nebelesom
5a persona	nebeleste	neveste / neste	nebudeste	nebudästo	neviste / niste	bi-nebeleste
6a persona	nebelent	nehent / nent	nebudent	-	nehint / nint	bi-nebelent

autres temps

infinitiu	nom verbal	gerondiu present	gerondiu futur
nebéty	nebétije	nejésa	nebeliv

iméty, aver

persona	passat	present	futur	imperatiu	subjontiu	condicional
1a persona	imalem	imem	budem iméty	-	imejim	bi-imalem
2a persona	imales	imes	budes iméty	imelës	imetis	bi-imales
3a persona	imalest	imest	budest iméty	-	imehist	bi-imalest
4a persona	imalesom	imesom	budesom iméty	imeläsmo	imenisom	bi-imalesom
5a persona	imaleste	imeste	budeste iméty	imelästo	imetiste	bi-imaleste
6a persona	imalent	iment	budent iméty	-	imehint	bi-imalent

autres temps

infinitiu	nom verbal	gerondiu present	gerondiu futur
iméty	imétije	imaja	imaliv

neméty, aver pas, se conjuga aital : nemalem, nemales... nemem, nemes... budem neméty... nemeläs... nemejim, nemetis... bi-nemalem... neméty, nemétije, nemaja, nemaliv.

dalaty, far

persona	passat	present	futur	imperatiu	subjontiu	condicional
1a persona	dalalem	dalem	budem dalaty	-	dalim	bi-dalatem
2a persona	dalales	dales	budes dalaty	dalat	dalis	bi-dalates
3a persona	dalal	dalest	budest dalaty	-	dalist	bi-dalatest
4a persona	dalalesom	dalesom	budesom dalaty	dalatmo	dalisom	bi-dalatesom
5a persona	dalaleste	daleste	budeste dalaty	dalasto	daliste	bi-dalateste
6a persona	dalalent	dalent	budent dalaty	-	dalint	bi-dalatent

participes

passat passiu	present passiu	passat actiu	present actiu
dalatyn	dalavyn	dalalsyn	médalyn

autres temps

infinitiu	nom verbal	gerondiu present	gerondiu futur
dalaty	dalatije	dalaja	dalaliv

Lexic

Lo lexic slavisk es eslau. Donam lo chèc qu'es la lenga mairala de l'autor.

slavisk	chèc	occitan
danas	dnes	uèi
ošara	včera	ièr
zévatra	zítra	deman
(o) pastira	pozítří	deman passat
(sä) predóšara	předevčírem	delà ièr
Boh	Bůh	Dieu
próda	pravda	vertat
svetlan	pondělí	diluns
klenjan	úterý	dimarts
rastilan	středa	dimècres
soncan	čtvrtek	dijòus
gérsan	pátek	divendres
šóbatan	sobota	dissabte
kristan	neděle	dimenge
sedmica	týden	setmana
dan	den	jorn
ladavec	leden	genièr
bélavec	únor	febrièr
vesnec	březen	març
kvétec	duben	abrial
majec	květen, máj	mai
cerkvec	červen	junh
štarvec	červenec	julhet
parnec	srpen	agost
daštec	září	setembre
rézijec	říjen	octobre
snégec	listopad	novembre
prihedec	prosinec	decembre
vréma	čas	temps
mésec	měsíc	mes
hóda	rok	an, annada
zéveta	život	vida
samarta	smrt	mòrt
lóska	láska	amor
stehóda	století	sègle
józaht	jazyk	lenga
mesto	město	vila, ciutat
dóm	dům	ostal
nóme	jméno	nom
flóske	láhev	botelha
kréž	kříž	crotz
ulica	ulice	carrièra
šjerna	hvězda	estela
vesna	jaro	prima
leto	léto	estiu
jasna	podzim	davalada
zéma	zima	ivèrn
cena	cena	prètz
nord	sever	nòrd
sord	jih	sud
hóst	východ	èst
vest	západ	oèst
césta	cesta	camin
reka	řeka	riu

Exemple

Lo paire nòstre en slavisk :

O Fódar myn,

Kojyn o nóvesa es,

Asvétist as nóme Tyn.

Đrihist as królestvo Tyn.

Ist as vóla Tyn some o nóve, tako ej o zame.

As bróde myn keždanyn dévat meg danas.

E adlótat meg as šolde, some ej me adlótalesom u šoldäre myn.

E nevävédat mes o fristelsä, vala izbavat mes ad Zólyn.

Névad as królestvo ej as makta ej as slóva o vékä hest.

Amén.