Ptydepe
Lo ptydepe es una lenga construcha inventada per Václav Havel dins sa pèça Vyrozumění (1965)[1]. Es una lenga absurda que sa tòca es d’èsser un lengatge de l’administracion desprovesit d’ambiguitat e de sentiments.
Segon la wikipèdia anglesa, l’autor trabalhèt sus la lenga amb son fraire Ivan Havel, un matematician.[2] Pasmens ges de pròva es pas balhada. L’istòria es virada de cap a l’acceptacion o lo refut d’utilizar aquela lenga. Dins l’administracion descricha, la mai granda part del mond renóncian a aprene la lenga, tròp dificila. En mai d’aquò, se ditz que demèst lo mond qu’arriban a la practicar, la lenga coneis una evolucion naturala amb la sorgida d’ambiguitats e l'expression de sentiments.[3]
A la fin de la pèça se parla d’emplegar una autra lenga, mai naturala, lo chorukor, mas finalament tòrnan a la «lenga mairala» (en chèc, mateřština). [4]
Exemple de tèxte
modificarDins lo primièr tablèu de la pèça un dels personatges legís un tèxte en ptydepe: Ra ko hutu d dekotu ely trebomu emusohe, vdegar yd,stro renu er gryk kendy, alyv zvyde dezu, kvyndal fer tekynu sely. Degto yl tre entvester kyleggh: orka epyl y bodur deptydepe emete. Grojto af xedob yd, kyzem ner osonfterte ylem kho dent d de det detrym gynfer broenomuz fechtal agni laj kys defyj rokuroch bazuk suhelen. Gakvom ch ch lopve rekto elkvestrete. Dyhap zuj bakgydalox ibem nyderix tovan gyp. Ykte juh geboj. Fys dep butrop gh. [5]
La revirada n'es pas donada.
Lexic
modificarLo lexic es pas gaire conegut que quora se’n parla dins la pèça, dins lo cors de lenga ptydepe. Aprenèm aital que «qué que siaga» se ditz «gh» e que lo mot «f» es estat reservat pel cas que calguèsse trobar quicòm encara mai general que «qué que siaga».[6]
S’apren tanben que lo mot mai long a 319 letras. I a tanben una lista d’interjeccions. Aital òsca se ditz «frnygko jefr dabux altep dy savarub goz terexes».[7]
Referéncias
modificar- ↑ HAVEL, Václav, Vyrozumění, Hra o dvanácti obrazech, Praha, 1965. Se pòt trobar lo tèxte integral en fasent un recèrc d’un tròç de tèxte en ptydepe sus un cercador del tipe Google, mas sembla qu’aqueles fichièrs respèctan pas lo drech d'autor. La pèça foguèt revirada en espanhòl (Memorándum), francés (Le mémorandum) e italian (Il memorandum)
- ↑ http://en.wikipedia.org/wiki/Ptydepe
- ↑ Vyrozumění - Tablèu 9: «... všude, kde ptydepe začalo ve větší míře fungovat, začalo automaticky přejímat některé vlastnosti přirozeného jazyka, různé ty emocionální přídechy, nepřesnosti a mnohoznačnosti.» (... pertot ont lo ptydepe comencèt a foncionar a granda escala, comencèt de prene maitas particularitats de las lengas naturalas, coma l’expression de sentiments, l’imprecision, la polisemia).
- ↑ Vyrozumění - Tablèu 12: «Domluvili jsme se přece, že se do úředního styku vrátí naše normální mateřština!» (Justament! tombèrem d’acòrdi per tornar, dins las relacions administrativas, a nòstra lenga mairala normala.)
- ↑ Vyrozumění - Tablèu 1
- ↑ Vyrozumění - Tablèu 2: «Slovní zásoba ptydepe je totiž budována podle zcela logického principu: čím obecnější význam, tím kratší slovo. Tak například dosud nejobecnější známý pojem, totiž "cokoliv", se v ptydepe řekne gh, tedy slovem o pouhých dvoupísmenách. Existuje sice slovo ještě kratší, totiž f, to však nenese zatím žádný význam. Jestlipak by mi někdo z vás mohl říct proč? No? (Hlásí se jediný Kalous) Tak Kalous! KALOUS: (vstane) Prosím, to je rezerva pro případ, že věda objeví něco ještě obecnějšího než "cokoliv". PERINA: Správně, Kalous! Máte jedničku! (Lo vocabulari del ptydepe es doncas bastit segon un principi complètament logic: dont mai lo sens es general, dont mai lo mot es brac. Aital per exèmple lo significat mai general conegut, doncas „qué que siá“ „gh“ en ptydepe, un mot de doas letras. Pasmens existís un mot encara mai brèu, doncas „f“, aquel a pel moment pas cap de sens. Qualqu’un me poiriá dire perqué? Òc? (Sol Kalou lèva la man) Ben, Kalous! KALOUS: (s’aubora) Vo'n prègui. Es reservat pel cas que la sciéncia descobriguèsse quicòm encara mai general que „qué que siá“. PERINA: Exactament, Kalous! Vos balhi un vint!)
- ↑ Vyrozumění - Tablèu 8: Naše důležité hurá se v ptydepe řekne frnygko jefr dabux altep dy savarub goz terexes. (nòstra „òsca“ se ditz en ptypdepe frnygko jefr dabux altep dy savarub goz terexes)
